Alfons XIII.

Alfons XIII. Alfons XIII. (Alfonso XIII; 17. května 1886, Madrid - 28. února 1941, Řím) byl v letech 1886 až 1931 králem španělským (poté až do své smrti v exilu) a v letech 1936 až 1941 nárokovatelem francouzského trůnu jako Alfons I.

Život

Alfons XIII. králem

Narodil se 17. května 1886 v Madridu jako pohrobek 25. +more listopadu 1885 zesnulého krále Alfonse XII. Španělského a jeho druhé ženy Marie Kristýny Rakouské a tím se de jure ihned po svém narození stal králem. Do jeho plnoletosti roku 1902 však úřední záležitosti vedla jeho matka jako regentka.

Když se král Alfons XIII. a královna Viktorie Evženie vraceli po svatebním obřadu do královského paláce, stali se terčem atentátu prostřednictvím bomby ukryté v kytici květin, kterou hodil anarchista Mateo Morral na jejich vůz, před číslem 88 na madridské calle Mayor. +more Královský pár jako zázrakem vyšel bez zranění, avšak na následky exploze zemřelo nebo bylo zraněno mnoho přihlížejících a členů královské suity.

Během první světové války, jako monarcha neutrálního státu, uspořádal účinnou iniciativu, Úřad pro zajatce, (špan. Oficina Pro Cautivos), která umožnila kontakt mezi válečnými zajatci obou stran s jejich rodinami. +more Úřad zachránil na 70 tisíc civilistů a 21 tisíc vojáků, intervenoval ve prospěch 136 tisíc válečných zajatců a uskutečnil 4 tisíce inspekčních vizit v utečeneckých táborech. Král kromě toho měl v úmyslu osvobodit a nechat převézt do Španělska ruskou carskou rodinu, ale po státním převratu v režii bolševiků to již nebylo možné.

Po smrti posledního rakousko-uherského císaře a českého krále Karla I. +more (zemřel 1. dubna 1922 v internaci na Madeiře) poskytl Alfons XIII. ve Španělsku azyl císařovně vdově Zitě a jejím osmi dětem.

Vláda Alfonse XIII.

Doba jeho vlády spadala do éry politické restaurace ve Španělsku. V tomto období se všechny významné síly snažily o zeslabení existujících politických a sílících sociálních protikladů ve španělské společnosti, avšak bez úspěchu. +more Král to však nechápal jako impuls k prosazení nezbytných reforem prostřednictvím svých širokých možností daných mu ústavou. Španělsko bylo sice uchráněno hrůz první světové války, ale i zde byly velké sociální rozdíly zdrojem napětí ve společnosti. Stávky, sociální nepokoje a atentáty situaci ještě zhoršovaly. Korupcí a reformním vzedmutím poznamenaný španělský politický systém se definitivně zhroutil roku 1923 po porážce španělské armády proti marockým povstalcům u Annualu. Správou Španělska byl pověřen generál Miguel Primo de Rivera, za jehož vedení se země stala de facto vojenskou diktaturou, v níž stál král ve stínu vojenského diktátora. Avšak ani tato sedm let trvající diktatura nepřinesla vytouženou konsolidaci ochromeného španělského státu a nesplnila očekávání.

Život po vyhlášení republiky

V komunálních volbách z 12. dubna 1931, prvních volbách po roce 1923, ve velkých městech přesvědčivě zvítězili republikáni. +more O dva dny později byla v Madridu vyhlášena (2. ) republika a král Alfons ještě téhož dne, bez formální abdikace, odešel se svou rodinou do exilu, nejprve do Paříže a Marseille, později do Říma. Na pokraji španělské občanské války horlivě podporoval vzbouřenecké skupiny, a prohlašoval se za falangistu od první chvíle. Teprve krátce před svou smrtí, 15. ledna 1941, se vzdal práva na trůn ve prospěch svého syna Juana.

Smrt

Alfons XIII. zemřel v Římě, kde byl poté rovněž pohřben, a to ve španělském národním kostele Santa Maria in Monserrato degli Spagnoli. +more V lednu 1980 byly jeho ostatky převezeny do královské hrobky kláštera El Escorial.

Alfons XIII. a Československo

Matka Alfonse XIII. Marie Kristýna Rakouská byla pravnučka římského císaře a českého krále +more'>Leopolda II. a narodila na zámku v Židlochovicích na Moravě. Během první světové války se Alfons XIII. přimluvil u rakouského císaře za budoucího československého premiéra Karla Kramáře, který byl v roce 1916 odsouzen k trestu smrti. (Podobně se přimlouval u ruského cara za propuštění Maxima Gorkého. ) Počátkem 20. let 20. století sledoval s nevolí konfiskace majetku svého strýce Bedřicha Rakousko-Těšínského na území Československa a podezíral československou vládu ze sklonů k bolševismu. V roce 1923 intervenoval za záchranu kynžvartského panství před pozemkovou reformou.

Jeho sestřenice Isabela Alfonsa Bourbonsko-Sicilská se v roce 1929 provdala za polského hraběte Jana Zamojského, majitele Ľubovňanského hradu. 4. +more září 1931 soukromě navštívil Prahu. V roce 1931 údajně král uvažoval, že se usadí na Slovensku. Na Slovensku přebýval v roce 1934.

Jeho sestřenice Isabel de Silva y Carvajal (1880-1980) se provdala za Klemense Václava Metternicha (1869-1930), vnuka rakouského kancléře Klemense Wenzela von Metternicha. Během exilu Alfons XIII. +more v letech 1931-1938 několikrát pobýval u Paula Alfonse von Metternich-Winneburga na jeho zámku Kynžvart v západních Čechách. Levicový tisk jej podezříval, že na zámku tajně jedná proti demokratickému Španělsku. Na jeho obhajobu se v roce 1936 postavil Karel Kramář, když do Národních listů napsal článek "Nevděčnost". Obec Kynžvart si v roce 1938 vymohla jeho vypovězení ze země. Den před Mnichovskou dohodou pak odjel do Vídně a do Československa se již nikdy nevrátil.

Rodina

Z manželství uzavřeného 31. května 1906 s princeznou Viktorií z Battenbergu, dcerou prince Jindřicha Mořice z Battenbergu, guvernéra a kapitána na ostrově Wight, a jeho manželky princezny Beatrice Britské, nejmladší dcery britské královny Viktorie, vzešli následující potomci: * Alfons Pius (1907-1938), hrabě z Covadongy : ⚭ 1933-1937 Edelmira Sampedro-Ocejo y Robarto : ⚭ 1937-1938 Marta Rocafort y Altazurra * Jakub Jindřich (1908-1975), vévoda ze Segovie a uchazeč o francouzský trůn jako Jacques II. +more : ⚭ 1935-1947 Princezna Victoire Jeanne Joséphine Emmanuelle de Dampierre : ⚭ 1949 Carlota Tiedemann * Beatrix Isabel (1909-2002) ⚭ 1935 Alessandro Torlonia, kníže z Civitella-Cessi * Maria Christina (1911-1996) ⚭ 1940 Enrico hrabě Marone * Juan (1913-1993), hrabě Barcelonský ⚭ 1935 princezna Marie Mercedes Bourbonsko-Sicilská; otec španělského krále Juana Carlose I. ; * Gonzalo Manuel (1914-1934).

Nelegitimní potomci

Alfons měl rovněž šest nelegitimních potomků: * S francouzskou aristokratkou Mélanie de Gaufridy de Dortan (1876-1937), provdanou za J. Lévêque de Vilmorina, měl syna jménem Roger Marie Vincent Philippe Lévêque de Vilmorin (1905-1980) * S Pauline of Saint Glen syna Charlese Maxime Victora of Saint Glen (1914-1934) * S Béatricí Noon dceru Juanu Alfonsa Milán y Quiñones de León (1916-2005) * Se španělskou herečkou María del Carmen Ruíz y Moragas (1898-1936) dceru Anu Maríu Teresu Ruíz y Moragas (1925-1965) a syna Leandra Alfonsa Luise Ruíz y Moragas (* 26. +more 4. 1929) * S Marií Sousa syna Alonsa Borbon Sousa (1930-1934).

Vývod z předků

Fotogalerie

Image:Joaquin Sorolla Retrato Del Rey Don Alfonso XIII con el Uniforme De Husares. jpg|Portrét od J. +more Sorolly (1863-1923): Král Alfons XIII. Španělský v husarské uniformě, 1907 Soubor:Alfonso XIIIdeEspaña. jpg|Alfons XIII. Image:Timbre Filipinas Alph13 enfant 1890. jpg|Filipínská poštovní známka s portrétem Alfonse XIII. v dětství (1890) Image:Timbre AlphonseXIII 1909. jpg|Španělská poštovní známka s portrétem Alfonse XIII. (1909).

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Bourbon-Anjou Kategorie:Španělští králové Kategorie:Katoličtí panovníci Kategorie:Svržení panovníci Kategorie:Pretendenti francouzského trůnu Kategorie:Pretendenti španělského trůnu Kategorie:Pohrobci Kategorie:Členové Řádu Božího hrobu Kategorie:Velmistři španělského Řádu zlatého rouna Kategorie:Rytíři španělského Řádu zlatého rouna Kategorie:Rytíři z Montesy Kategorie:Nositelé Řádu chryzantémy Kategorie:Nositelé Řádu Mahá Čakrí Kategorie:Narození 1886 Kategorie:Narození 17. +more května Kategorie:Narození v Madridu Kategorie:Úmrtí 1941 Kategorie:Úmrtí 28. února Kategorie:Úmrtí v Římě Kategorie:Pohřbení v Escorialu Kategorie:Muži Kategorie:Nositelé Kříže za vojenské zásluhy (Španělsko).